Více o kaolinu

Malá plavírna stála u nádraží a surovina se těžila v ložisku kaolinu vzdáleném 1,5km. Dopravu suroviny zajišťovali místní sedláci se svými povozy. Později Fitz nechal zbudovat koleje a  koupil i lokomotivu. Sedláci měli po kšeftu. Záhy zjistil, že plavírna daleko od ložiska nebyl tak dobrý nápad. Kaolinu se vyplavilo sotva 20% a zbytek suroviny se děsivě hromadil kolem plavírny.

Rozvoj keramického průmyslu, ze kterého profitovala obec měl i  své smutné pozadí. Když důlní Glaser připoměl obci své zásluhy, dostal jen směšnou odměnu. Dožíval pak v chudobě a musel si vypomáhat  pytlačením.