Muzeum stavební keramiky je v Horní Bříze na pravém místě, neboť to byla právě Horní Bříza, na jejímž katastru objevil podnikatel a důlní odborník Johann Fitz významné ložisko kaolinu a na tomto základě postupně vybudoval moderní podnik vyrábějící veškerý sortiment stavební keramiky.
Akciová společnost Živnobanky roku 1899 Fitzův podnik zakoupila a učinila z něj základ rozsáhlého koncernu, do kterého postupně začlenila všechny významné podniky keramického průmyslu. Horní Bříza se tak na dalších sto let stala hlavním městem keramiky českých zemí i celé c.k. monarchie.
Zdejší muzeum zahrnuje období od roku 1882 do roku 2000 se všemi směry keramické výroby. V nástěnné části je popsána celá historie a doložena množstvím fotografií. Ve vitrínách jsou pak cenné exponáty k jednotlivým časovým úsekům.
Kaolinem to začalo
Johann Fitz, za pomoci místního důlního Glasera, vybudoval rozsáhlou síť chodeb a trychtýřů, ze kterých pak vznikaly povrchové doly- oprámy. Na zpracování kaolinu postavil u nádraží malou plavírnu. Později, poblíž ložiska, vybudoval moderní kaolinový závod, který měl být tehdy největším v Evropě.
V muzeu jsou k vidění vzorky těžených surovin.
Šamotem to pokračovalo
Nejprve Johann Fitz pálil šamot ve dvou malých pecích a když poptávka byla veliká, rozhodl se postavit samostatnou šamotovou továrnu. Vznikly I. a II.pece, kde se kromě šamotu pálila i ostatní keramika. Západočeská a.s. k šamotu později přidala dinas a pak i magnezit. Výroba žáruvzdorných vyzdívek hutních pecí měla největší odbyt v obou světových válkách a pak při budování socialismu v padesátých letech. V době hospodářské krize naopak zažila velký útlum.
V muzeu jsou k vidění šamotové a dinasové komponenty vyzdívek pecí, unikátní šamotová zámková dlažba i pracoviště formaře.
Přišla na řadu kamenina
Budování kanalizačních sítí měst vyvolalo velkou poptávku po kamenině. Fitz na to reagoval stavbou III.pecí stavěných specielně pro výpal tohoto zboží. Pece pak rozšířila akciová společnost Západočeských keramických závodů, která r.1916 získala i továrnu na kameninu ve Třemošné.
V muzeu je k vidění kameninový komín z počátku 20.století, dále kameninové roury a další součásti kanalizační kameniny a také žlaby vyráběné pro zemědělství.
Současně vyráběny obkladové materiály
Šlo o dlažby a dále obklady exteriérů i interiérů budov. V disciplíně obkladaček získala Horní Bříza mimořádnou proslulost, která trvala po celé dvacáté století a znamenala velký odbyt ve světě i ocenění na mezinárodních výstavách.
Obklady tvoří největší část expozice. Mezi obklady budov je i vzorek z budovy televize na Kavčích horách, kterou Horní Bříza obložila r.1971. V muzeu je dále k vidění velké množství obkladaček rozdělených podle období minulého století i atraktivní sítotiskové exempláře.
Kamna byla též charakteristickou komoditou
Byly zde vyráběny obkladové a ozdobné prvky stáložárných kamen. Částečně se zde tato kamna i stavěla. Největším hitem však byla výroba přenosných kachlových kamen, která měla ohromný prodejní úspěch.
V muzeu jsou k vidění dva exempláře přenosných kamen a množství informací o jejich funkci a různých variantách.
Budova muzea
Byla postavena r. 1884 původně jako skladiště. Roku 1930 byla přestavěna na dělnické lázně. V roce 1998 se stala městským muzeem. Zakladatelka muzea paní Božena Royová sem přesunula všechnu muzejní expozici, kterou ještě rozšířila o dějiny obce.
Muzeum bylo otevřeno v roce 1982 u příležitosti 100. výročí založení podniku.
Dnes zahrnuje několik expozic
V muzeu se nachází také výstavní síň, ve které se konají pravidelně výstavy např. místního fotoklubu nebo výtvarných prací žáků základní umělecké školy. Síň se využívá také jako přednášková místnost.